Networking v praxi: Jak oprášit staré kontakty?

 

 

 

Při rozhovorech s podnikateli se často dostaneme k tématu „Moje komunita, moje kontakty“. Během nich se setkávám s názorem, že díky jejich podnikání mají lidé kolem sebe vytvořenou velkou komunitu čítající tisíce kontaktů v jejich telefonu, emailu či na sociálních sítích. Když se však zeptám, kdy naposledy jednotlivě s lidmi komunikovali, kdy naposledy se s nimi viděli osobně a vyměňovali si informace – protože to je to, co se v komunitě děje a tvoří ji – odpovědi jsou velice rozličné.

Osobně vnímám staré kontakty jako ty, se kterými neudržuji de facto žádný styk, nevytváříme společnou interakci, a tudíž nejsou součástí mé komunity. Pokud bychom chtěli definovat starý kontakt prostřednictvím času, jsem toho názoru, že jde o kontakt na člověka, se kterým jsem se během půl roku minimálně jednou neviděla nebo neslyšela.

Na jedné ze snídaní BforB nám naše členka v rámci vzdělávacího bodu prezentovala tzv. kruh důvěry. To mne velmi zaujalo, protože přesně tak si představuji svou kontaktní sféru – jako kruhy kolem mé osoby. Jedny jsou blíž – rodina a nejbližší přátelé, jiné jsou dál – např. spolužáci ze základní školy. Stejně tak, jako v životě osobním, si rozděluji kontakty do takových skupin i v mém profesním životě. Mám však jednu velkou výhodu, mám kluby BforB, které jako oblastní ředitelka ve východních Čechách sama zakládám a rozvíjím.

BforB je pro mě nástroj, který svojí filozofií, konceptem a vizí přirozeně uspořádává moje kontakty. Členové naší komunity jsou přesně ti lidé, se kterými se vídám pravidelně jednou za 14 dní a jsou to lidé, se kterými chci spolupracovat. Důležité je, že vím, že se na ně mohu spolehnout, protože jsme se navzájem ověřili dlouhodobým a pravidelným setkáním. Navíc, každý, kdo BforB zná, ví, že setkání má svůj harmonogram a vede všechny k výměně podstatných informací a reálným výstupům za přiměřený čas.

Já sama ráda pracuji v tempu, jdu k věci, mířím k cíli, posouvám se kupředu. Nerada se „cyklím“ na jednom místě. Přesně tak bych však dopadla, kdybych chodila sólo po osobních setkáních bez harmonogramu – utekla bych k jistě zajímavějším věcem, řešila bych, kam se vypravit na výlet, co dělají naši psi atd.

To, že některé z vašich kontaktů označíte na základě výše zmíněných informací za staré, neznamená, že s nimi nemůžete pracovat, že není možné je oživit. Já osobně i se staršími profesními kontakty pracuji tak, že primárně, pokud je to možné, je zvu v roli hosta do naší komunity, do našeho podnikatelského klubu BforB. Tam se osobně dozvím vše podstatné o tom, jak se jim právě daří, co řeší, kam směřují, a navíc ode mě dostávají velkou přidanou hodnotu – mohou se osobně seznámit s prověřenými místními podnikateli. Poté náš kontakt potvrdím osobním sekáním „1na1“, kde se zajímám o další informace z jejich profesního života.

Můj zájem přirozeně vyvolává zájem druhé strany o moje aktivity. Pak je několik možností, že se kontakt stane součástí naší komunity, kruhu důvěry, díky čemuž si zajistíme, že nikdy nebudeme pro sebe starým kontaktem, případně nastavíme jinou cestu komunikace, která však většinou není tak intenzivní a nepřináší takové ovoce.